Venkovní dlažba vám zútulní místo na terase, pomůže zpevnit trávník nebo vytvořit nové parkovací místo. Pro každý účel využijete jiné tvarové i materiálové provedení. Vždy se proto řiďte hlavním využitím a umístěním. Oblíbená zámková dlažba z betonu vkusně orámuje bazén nebo zpřístupní příjezdovou cestu. Pokládkou z gumy zas můžete vyložit dětské hřiště či venkovní sprchy. V textu dále probereme jednotlivé druhy i jejich údržbu.
S čím začít
Umístění
Konkrétní typ dlažby byste měli přizpůsobit jejímu umístění. Nejčastěji se dlažba pořizuje na terasu, do okolí bazénu, na zápraží nebo před garáž. Vybrané místo si pečlivě prohlédněte a zhodnoťte, jak bude zatěžováno. Od toho se dále odvíjí potřebná tloušťka dlažby. Zaměřte se také na podloží. Do štěrku se obvykle pokládá zámková betonová dlažba, na trávník se spíše využívají kamenné a keramické dlaždice bez jakékoliv fixace. Pokud dláždíte na jílovité půdě, doporučujeme silnější dlaždice, to platí také pro parkovací místa a vjezdy, kde se předpokládá větší zatížení. U bazénových dlaždic kontrolujte protiskluzové vlastnosti, na terasy dejte přednost kvalitně ošetřenému povrchu UV zářením, který je vysoce odolný a snadno čistitelný.
Styl
Dlážděné plochy velmi ovlivňují strukturu exteriéru a podtrhují celkovou architekturu, proto při jejich výběru zohledňujte dosavadní provedení zahrady. Volte takové dlaždice, které ladí s fasádou a stylem domu. Pokud zařizujete pokládku, která povede až ke vchodovým nebo francouzským dveřím, můžete dekor dlažby sjednotit s podlahou v interiéru. Vkusně tak navážete venkovní prostory k bytu.
Důležité parametry
Výška dlažby
Nepodceňujte správný výběr výšky, čili tloušťky dlaždice. Ta bezprostředně ovlivňuje její pevnost a nosnost, přičemž platí, čím vyšší dlaždice, tím větší zatížení zvládne. Pečlivě si proto promyslete, zda po dlažbě bude přejíždět auto, případně jak často. Při každodenním přejížděním osobním autem volte silné dlaždice alespoň 8 cm. Pokud po dlažbě přejede auto jednou za čas a spíše se bude cesta využívat pro pěší, bude vám stačit 6cm dlažba. Pro chodníčky a terasy můžete volit dlaždice vysoké 4 cm, nesmí však po nich přejet auto, v takovém případě by hrozilo jejich popraskání. Níže naleznete orientační tabulku zpracování.
Výslednou nosnost může ovlivnit i celkový tvar. Některé pokládky mohou odolnější vzájemnou vazbou zvyšovat hranici zatížení.
| Tloušťka dlažby (mm) | Využití |
|---|---|
| 40–45 | úpravy kolem chodníku (nižší tloušťky), terasy, balkony, bazény |
| 50 | chodníčky, cestičky na zahradě |
| 60 | cesty s vyšším zatížením, příležitostné přejíždění osobních aut |
| 80 | příjezdové cesty, parkovací plochy |
| 80–100 | pro velké zatížení, parkování nákladních aut a strojů |
| 100–120 | velké zatížení pro velkoformátové dlaždice |
Rozměry a tvary
Dlažba na terasu i před dům běžně dosahuje čtvercového rozměru 50 × 50, 60 × 60 a 75 × 75 nebo obdélníkového tvaru o 45 × 90 nebo 60 × 90 cm. Často se setkáte i s drobnějším vyhotovením zámkové dlažby např. 30 × 30 cm. Betonová dlažba může být tvořena i různorodými tvary jako vlnky, íčka a terčíky. Oblíbená je také dřevěná imitace, která o rozměrech 30 × 120 a 40 × 120 cm navozuje dojem dřevěných parket.
Za velkoformátové se označují dlaždice obvykle větší než 100 cm. Tyto rozměrné varianty se snadněji udržují v důsledku méně spár a rychleji se položí. Je ovšem nutné přihlédnout k váze a komplikovanější manipulaci. Velkoformátové dlaždice jsou totiž kvůli větší ploše náchylnější na poškození. Z toho důvodu je nutné vybírat větší tloušťků, tudíž i váhu. Při lepení věnujte pozornost rovnoměrnému rozložení lepidla, v opačném případě by mohly vznikat dutiny a následně i praskliny. Pokud proto s pokládkami zkušenosti nemáte, přenechte velké formáty profesionálům.
Nasákavost
Nejen u venkovních dlažeb, ale i koupelnových či kuchyňských obkladů byste měli řešit nasákavost, tedy schopnost vstřebat vodu z okolí. Čím nižší hodnota, tím budou dlaždice vhodnější pro venkovní využití. Nasákavost totiž přímo podmiňuje mrazuvzdornost. Udává se v procentech a označuje přírůstek hmotnosti po nasycení vodou. Za nízké hodnoty, tedy nejodolnější dlaždice, se považují 0,04–0,5 %. Většinou se jedná o slinuté dlaždice, které jsou dokonale spojené s minimem spár. Standardní nasákavost pro venkovní dlažbu by poté neměla překročit 3 %.
Protiskluznost
Nejen u bazénů, ale kdekoliv na terase a zahradních cestách byste měli dbát na protiskluzné úpravy dlaždic, které mohou zabránit uklouznutí při deštivém počasí. Hrubé povrchy jsou z tohoto pohledu vhodnější, hůře se ale oproti hladkému zpracování čistí. Míru protiskluznosti určují hodnoty R9–R13, kdy nejvyšší protiskluznost vykazují povrchy označené R13. Vyšší stabilitě mohou dále dopomoci například hrubší povrchy s vystupujícími kamínky, ty ovšem nemusí vyhovovat pro pohyb naboso, tedy například k bazénu.
Otěruvzdornost
Odolnost proti mechanickému poškození vyjadřuje hodnota otěruvzdornosti. Ta se rozděluje do pěti stupňů označovaných mezinárodní zkratkou PEI. Čím vyšší stupeň PEI, tím bude dlažba odolnější a trvanlivější. Pro nejnamáhanější oblasti proto vybírejte odolné dlaždice PEI5. Na terasy a všechny pochozí cesty postačí odolnost PEI4. Nižší stupně jsou určené do interiérů.
Celková otěruvzdornost dlaždice odpovídá hodnotě její nejnáchylnější části. Tedy pozor u různých dekoračních prvků a reliéfního zdobení.
Mrazuvzdornost
Předpoklad kvalitních a trvanlivých venkovních dlaždic je mrazuvzdorný materiál, který odolá dlouhodobému působení mrazu a jiným náročným podmínkám. Méně kvalitní dlažba, která by nápor mrazu neunesla, by vytvořila nevzhledné praskliny a úlomky. Mrazuvzdornost podmiňuje nasákavost (max. 3 %), tedy zpracování materiálu. Z tohoto pohledu nejlépe vychází vibrolisované dlaždice skládané ze dvou vrstev s nízkým podílem zbytkové vody.
Na co se zaměřit
Materiál
Výsledný materiál vybírejte podle využití i preferovaného dekoru. Je pravdou, že i na první pohled jednotvárný beton dnes seženete v rozmanitém provedení imitující dřevo či kámen. V současné architektuře se stále častěji využívá také přírodní kámen, který zaujme přirozenou strukturou a přírodním vzhledem.
- Beton – zámková dlažba z betonu vyniká vysokou odolností, trvanlivostí a možností snadné demontáže. Rozděluje se nejen podle tvaru, ale i typu skládání na vibrolisované, vymývané, vibrolité a otloukané podobné vibrolisovým.
- Keramika – skvěle vypadá na terasách, balkonech i chodnících. Při výběru však dbejte na odolnost proti skluzu a mrazuvzdornost. Některé méně kvalitní varianty by mohly časem popraskat. Keramika je ceněna pro svůj nadčasový styl i dlouhou životnost.
- Kámen – o něco dražší kámen (žula, pískovec, travertin, fylit) zaujme svou osobitou strukturou a přírodním designem. Tvrdost záleží na daném materiálu, kdy ve škále 1–10 se například křemen pohybuje na 7, mramor na 3. Kvalitní keramika by přitom na této stupnici dosahovala přibližně stupně 5.
- Guma – dlažba tvořena z přírodního nebo syntetického kaučuku najde využití na dětských hřištích, u venkovních sprch, ale i pergolách. Její měkkost a tlumící vlastnosti jsou příjemné při sportování ale i chůzi naboso.
- Plast – nejen pro okraje obrubníků, bazénů a cest využijete plastové obkládky. Skvěle fungují také coby zpevňující zatravňovače, které jsou na rozdíl od betonu vzdušnější a neodebírají půdě vlhkost.
Barva
K nejčastější barevným kombinacím patří přibližně padesát odstínů šedi. Ty se skvěle kombinují s terakotovou, hnědou i bílou. K bazénům a všude tam, kde se budete pohybovat bez bot, doporučujeme světlejší odstíny, které se tak rychle na slunci nerozpálí jako v případě černých. Čistě bílé vás zas v exponovaných místech mohou příliš oslňovat, proto vybírejte takové odstíny, které budou zároveň odpovídat danému místu a jeho využití.
Nejčastější otázky
Pokládka zámkové dlažby a venkovních obkladů
Pro budoucí životnost dlažby je pokládka velmi důležitá, proto je nutné k ní od začátku přistupovat zodpovědně. Závisí na zvoleném typu dlažby i podkladu. Keramické dlaždice lze pokládat lepením na betonový podklad nebo suchou cestou do štěrku, trávy nebo na terče. Štěrkové pokládky jsou rychlé a snadno se vyměňují v případě poškození. Pokládání na trávu je ideální pro tvorbu cestiček a drobných pěšinek. Poklad nevyžaduje fixace, musíte však počítat s možným prorůstáním mezi spárami. Dlažba na terče se využívá na terasy i k bazénům. Jsou oblíbené pro svou flexibilitu. Umisťují se totiž na polohovatelné podložky (terče), pod které lze umístit například elektroinstalace nebo rozvody.
O tom, jak pokládat zámkovou dlažbu, rozhoduje také využití povrchu. Pokud tvoříte příjezdovou cestu, u které se počítá s vyšším zatížením, bude nutné vykopat základy hluboké alespoň 55 cm. Pro pěší cesty vám postačí poloviční jamky, přibližně 25 cm. V případě velkých a namáhaných prostor zauvažujte nad strojovou pokládkou, která je prováděna mechanickými stroji.
- Vytyčte si plochu a vše přeměřte. Vykopejte zeminu v hloubce 25–65 cm v závislosti na využití.
- Jámu vyplňte kamennou drtí, zhutněte vibrační deskou a poté vše ohraničte obrubníkem v podélném směru.
- Po ztuhnutí materiálu nasypte na drť vrstvu písku a jemného štěrku (cca 5cm).
- Vše zarovnejte dřevěnou nebo ocelovou latí a začněte pokládat dlažbu se spárami 3–5 mm.
- Spáry zasypte křemenným pískem a zameťte šikmo, aby se všechny spáry vyplnily.
- Pro odstranění výškových nerovností použijte vibrační desku s gumovým nástavcem a znovu vše zasypte.
Čištění zámkové dlažby
Většina venkovních obkladů vynikají jednoduchou údržbou a odolností vůči okolním vlivům. I přes jejich mrazuvzdorné a vodoodpudivé vlastnosti může po čase dojít k znečištění a prorůstání plevele. K jednoduchému čištění dále přispějí speciální lakované úpravy, díky kterým zůstane špína na povrchu a nepronikne hluboko do struktury dlaždice. Vy ji tak snadno smyjete mýdlovou vodou a kartáčem. Používání vysokotlakého čističe je sice efektivním řešením, za to však jeho časté používání může zámkovou dlažbu poškodit. Pokud bojujete s pleveli, vyzkoušejte kromě nekonečného pletí vroucí vodu. Ta po nalití mezi spáry zničí kořenový systém.
Impregnace zámkové dlažby
Pro usnadnění další údržby a celkové prodloužení životnosti obkladů nanášejte na dlažbu impregnaci. Jakmile vyčistíte povrch, naneste na suchou dlažbu impregnační nátěr, který dodá materiálu svěží vzhled a zabrání průniku oleje a chemikálií do struktury dlažby. Dlouhodobou ochranu zajistíte použitím povrchové impregnace a hloubkové ochrany v podobě plničů pórů a kapilár.